I zoufalá doba může vést k cíli! Už to vím.... :o)
Máme tu 11.2. 2021 19:30. Vláda se snaží prosadit nouzový stav a já si říkám, že bych si klidně šel i vsadit na blízký krach firmy jménem Česká republika. Samozřejmě se nepoloží na lopatky, ale počítám s tím, že nastoupí nějaký nový krizový manager, který nás dá opět dohromady. Doslova. Zkrátka sjednotí. To je to, co nám všem chybí. Jednota. A myslím, že už i mezi námi rybáři se začínáme rozdělovat do vyznavačů,uznávačů a nevím do jakých všelijakých kategorií a už dávno neplatí rybář jako rybář. Nepřeberné množství možností, ať už místa rybolovu nebo výbavy nás na tolik rozdělilo, že mi nad tím rozum zůstává stát. Zřejmě v tom hraje roli i jedna lidská vlastnost a tou je závist. Uvedu příklad. V ČR se vláčí do 31.12. v SR je to do 15.3. a v HU celoročně. Pokud něco chci, jdu si za tím, pokud mi to udělá rádost, chci se o ni podělit, sdílet ji s lidmi, kteří smýšlí podobně jako já (holt manželce mé vyprávění o tom, jak jsem náháněl hlavatky nic neříká). Vzpomínám si, jak jsem hltal všechny možné články o lovu trofejních kaprů, monstrózních štik a ještě gigantičtějších sumců a doufal, že jednou snad i já zažiji něco podobného. Nikdy mě nenapadlo, závidět někoho možnosti a razil jsem heslo přej a bude ti přáno. V té době jsem si myslel, že to máme všichni stejně. Vždyť jsme přece rybáři! Nyní se normálně cítím zle, že můžu chytat candáty i po 31.12. (mimo ČR), že mám bellyboat a můžu chytat vertikal, že si můžu koupit woblery za 400kč K tomu to jsem dospěl na základě některých komentů.... Že není úplně vše ztraceno se mě snaží přesvědčit p. Tychler svými články, tím to by jsem mu chtěl vzdát hold a vyslovit přání, ať je nás rybářů s otevřenou myslí a zdravým rozumem co nejvíce.
Z úvah mě vytrhává zprává na mém telefonu: Na mail jsme Vám zaslali výsledek.... Od začátku Února už pátý negativní test. Už nic mi nebrání zítra opět vyrazit na dvoudenní výpravu za královnou vod! Bohužel parťák Mišo se opět toho nedočkal. První výpravu mu skazil pozitivní test manželky, a když už je opět vše naplánované a dohodnuté je pozitivní pro změnu on. Naštěstí zatím lehký průběh, takže brzké uzdravení kamaráde. Rozhodnutí jet bylo opět velmi spontání a následovalo potom, co se vedení firmy rozhodlo, že manažeři díky nelepšící se situaci nejsou zatím zapotřebí a co na normální situace řídili 2-3 denně, tak na to stačí jen jeden a aby jsme minimalizovali možnost přenosu nákazy, tak se střídáme po dnech. Sečteno podtrženo, pracuji nyní pět dní v měsíci. Tudíž mám čas jak na rodinu, tak i na ryby. A když má krásná manželka viděla minulý týden po příjezdu z výpravy, že místo toho, aby jsem se na ní vrhl jak hladový tygr, jí do detailu popisuju každou minutu strávenou u řeky, ke všemu hned na druhý den objednávám woblery, které budou příště určitě úspěšné, tak sama od sebe mi navrhla, ať jedu ještě tento víkend. Poklad! Co vám budu vyprávět....
Večer jsem už nestihl úvod dokončit a nyní ráno mám plné ruce balení, věřím, že večer se Vám opět ozvu a přidám nějaké fotky a postřehy z druhé výpravy za hlavatkami.
12.2.2021 16:20 - Právě jsem se ubytoval, vynosil výbavu a rozhodl se pro pár řádků, než se na to vrhnu.
Požehnání drahé polovičky vyla jen půlka úspěchu, počasí je sice nyní úžasné a vypadá to na dva dny azura, jenže do středy tu vydatně pršelo a já měl obavy z velké vody. Byl jsem však ujištěn, že do soboty bude v pořádku, a že nemusím mít strach z návalu rybářů, že řeka bude pouze pro mě, i když je to poslední hlavatkový víkend sezóny.
Jelikož jsem už věděl, jaké woblery vybrat a co mě bude +- čekat, začal jsem si doplňovat potřebné vybavení(primárně nástrahy). Téměř vše v barvách potočáka a duháka. Věřte, že je to celkem oříšek najít nehrkajicí woblery ve velikosti kolem 15cm a v barvách, které jsem již zmínil. Proto jsem úpřímil svoji pozornost na domácí výrobu. Jako kluk jsem si pamatoval značku woblerů JP, ale tu se mi nepodařilo již dohledat. Kovmaster byl druhý, na kterého jsem si vzpomenul. Objednávku jsem odeslal, ale už jsem si nepohlídal doručení a bohužel až nyní odchází od výrobce. Víc jsem nepoznal, a tak přišel na řadu google. Našel jsem nástrahy od p. Kácela a od p. Rypla. Oběma bych rád poděkoval za velmi ústřetové jednání a věřím, že se mi podaří na jejich nástrahy zdolat nějakou tu hlavatku.
Skočím si pro něco pod zub, aby mě zítra neopustili síly, v sedm pro povolenky a koupit pár molitanových vranek, které jsem nestačil ani pořádně vyzkoušet, nachystat flurocarbon a gumy se zavrtávačkami, vybrat ty top nástrahy a může se jít na to.
Když jsem přišel do obchodu, tak jsem ihned pochopil, proč jsme se s Matějem měli sejít až tak pozdě. Jel totiž rovnou z ryb a samozřejmě není na světě nic jednoduššího, než chytit velkou hlavatku. Dnes se mu podařil kousek 120cm+ a více než 25kg. Na fotkách vypadá hlavatka monstrézně a po pravdě si neumím představit zdolat takovou rybu na muškařský prut a ještě v tak silném proudu, jaký je nyní. I z fotek je zřejmé, že hladina je oproti normálu o více než 30cm vyšší. Souboj prý trval hodinu... Nazpět do reality mě vrací slovo Covid. Zítra mě čekají testy kvůlu návratu domů, aby na hranicích nebyl problém. Matěj mi vysvětluje, že se nedá objednat na konkrétní hodinu. Ráno doktor přijde, rozbalí si svůj stánek, začne očkovat a jakmile uvidí konec fronty, zavolá Matějovi a ten mně a do hodiny se budu muset dostavit. Trošku mi to kazí náladu, ale stále lepší, než doma na gauči. Po příchodu na pokoj se chystám na zítřek a manželskou postel upravuji do té správné podoby. Po minulé výpravě jsem plně pochopil smysl muškařských vest s miliony kapes. A i já jsem se tomu přizpůsobil. Všimněte si červené krabičky s nástrahami. Ta skončí v kapse a jsou v ní všechny top nástrahy, na které budu chytat. V batahu mám standartní box, kde mám vše duplicitně + něco navíc. Pokud jste po pás ve vodě a urvete nástrahu, je velmi nepraktické dávat si batok dolů ze zad a něco z něj vybírat. Je zapotřebí mít vše po ruce(po kapsách) a vše zprovoznit co nejrychleji s minimálním úsilím. většinou když utrhnu, tak je to v suku na karabince nebo kousek nad ní. Tudíž z kapsy vytáhnu karabinky, navážu novou, pokud je flurocarbon stále dobrý a dostatečně dlouhý, nůžkami (na magnetu na popruhu batohu) ucvaknu a z kapsy vytahuji červenou krabičku a dávám nástrahu. Žádný pohyb, žádny batoh ze zad, nic, co by zdržovalo a plašilo ryby.
Píšeme si s Jurom, domlouváme se na 5:50 a na místě, kde budeme lovit. Jsme limitování testem na covid, takže do oběda se nebudeme pouštět do nějakých velkých cest a prochytáme vodu v okolí, odpoledne necháváme otevřené, jelikož netuším, kdy budeme mít nucenou pauzu kvůli vražení tyčinky do nosu. A v neděli si uděláme výlet, protože přece jen se jedná o poslední den sezóny a je předpoklad, že se najde pár bláznů jako jsme my, proto se vydáme trošku dále od civilizace. Taktika určená, nástrahy nachystány. Ryby očividně koušou, jenom těch - 15 stupňů mi nahání trošku strach. No nic, nemá smysl nad tím přemýšlet. Přeji dobrou noc a ráno hrrrrr na ně!